Jan, Krakov, jaro 2020
Kde jste v rámci programu Erasmus+ studoval?
Studoval jsme v rámci programu Erasmus+ na Jagellonské univerzitě v Krakově. V zahraničí jsem strávil jeden velmi netradiční letní semestr, vzhledem k tomu, že asi po 3 týdnech studia Polsko, stejně jako Českou republiku a další státy světa ochromila pandemie nemoci COVID-19. To se promítlo do organizace výuky.
Popište, proč jste si zvolili danou zahraniční univerzitu a katedru.
Jagellonskou univerzitu jsem si zvolil z více důvodů. Jednak z osobních důvodů, kdy Jagellonská univerzita byla v nabídce více kateder u nás na PedF, a tím pádem jsem mohl vycestovat i se spolužáky z jiných oborů. Dále mě zajímalo Polsko jakožto sousedící stát, ve kterém jsem do té doby nikdy nebyl. Výběr katedry (Institute of English Studies) byl prostý – byla to jediná katedra, která nabízela předměty, jež se alespoň částečně překrývaly s předměty zde na KAJL. Zároveň ale musím vyzdvihnout možnost zapsání si předmětů z vícero kateder, a tím pádem si vyzkoušet i kurzy, které se na PedF vůbec nevyučují.
Popište stručně přijímací proces, zmiňte důležité kroky, data, která jste museli dodržet.
Přijímací proces není nikterak složitá záležitost.
Nejprve je nutné z možných nabízených univerzit vybrat ty, které mají uzavřenou smlouvu s konkrétní katedrou, jež vás vysílá. V tomto případě tedy s KAJL.
Následně je potřeba dané univerzity dobře prostudovat a zjistit, jestli předměty, které nabízejí jsou nějak relevantní pro vaše studium, či psaní bakalářské/diplomové práce. Podstatné je mít na paměti, že pro úspěšné absolvování zahraničního studijního pobytu je potřeba, aby alespoň jeden zvládnutý předmět na zahraniční univerzitě byl uznán jako ekvivalentní s povinným či povinně volitelným předmětem na katedře, která Vás vysílá (v tomto případě tedy opět KAJL). Tento krok je důležitý, protože dané předměty/programy by měly být zmíněny v motivačním dopise, který píšete za každou univerzitu, na kterou se hlásíte, a který musíte dodat na katedru do předem určeného data, před přijímacím řízením.
Dalším krokem je tedy samotné přijímací řízení organizované katedrou, kde odprezentujete, na kterou univerzitu/univerzity se hlásíte, z jakého důvodu, co tam budete studovat atd. Záhy po pohovoru se dozvíte, jestli jste byli nebo nebyli nominováni pro zahraniční studium. Z toho vyplývá, že katedra vás nominuje, ale až zahraniční univerzita vás přijímá. Data přijímacích pohovorů si stanovuje každá katedra sama, takže je potřeba sledovat termíny, které jsou většinou zveřejněny na stránkách fakulty, či katedry, případně se informovat u Erasmus koordinátora, což je za KAJL paní doktorka Topolovská.
Po nominaci začínáte komunikovat už přímo se zahraniční univerzitou, respektive s konkrétním Erasmus koordinátorem, čí osobou ze zahraničního oddělení. Do toho taky můžete začít řešit, jestli Vás učitele vezmou na své předměty, případně začít komunikovat své speciální požadavky, pokud nějaké máte (např. zapsat si předměty z více kateder atd.).
Na kolik a jakých předmětů jsem se na zahraniční univerzitě přihlásil?
V Krakově jsem studoval dohromady 7 předmětů – Contemporary English Literature, Critical Skills for Studying Languages and Cultures, Langue and Society, Teaching English as a Second Language, Nationalims and Identity, Great Departure a Modern History of Poland.
Jak se Vám jeví/jevila jejich náročnost?
Náročnost předmětů byla neporovnatelná s tou na PedF. Ne z toho důvodu, že by studium bylo o tolik těžší nebo lehčí, ale bylo jiné. Obzvlášť v kombinaci s náhle zavedenou distanční výukou, na kterou všichni vyučující reagovali pozměněním výstupních podmínek pro splnění předmětu a také upravením výuky. Ve výsledku to znamenalo mnohem větší zátěž na samostatnou domácí přípravu, která pak měla být uplatněna v hodinách. Student byl tedy nucen pracovat od prvního týdne, pokud nechtěl ztratit přehled o tom, co se v hodinách děje. Zároveň se kladl mnohem větší důraz na samostatnost, kdy pro splnění předmětu se častěji psaly referáty/seminární práce/eseje než závěrečné testy. V neposlední řadě v průběhu semestru měla řada předmětů tzv. “mid-term”, což je vědomostní test psaný v půlce semestru z probrané látky. K tomu všemu byly zadané také skupinové práce a projekty. Samozřejmě, ne každý předmět měl všechny zmíněné požadavky. Pro představu, předmět za nejvíce (6) kreditů se skládal z každotýdenní četby, prezentace jednoho z přečtených textů, mid-termu a závěrečné seminární práce na vlastní téma.
Jaký studujete druhý obor? Podařilo se Vám skloubit jeho studium s programem Erasmus+?
Druhý obor, který studuji je ZSV. Studium se mi skloubit podařilo právě díky tomu, že na Jagellonské univerzitě nám umožnili zapsat si předměty napříč katedrami a zároveň vyučující v Praze byly velmi vstřícní v uznávání ekvivalentu, případně v individuální studijním plánu.
Jak je organizován zápis do předmětů, docházka a jejich plnění?
Zápis do předmětů byl přes univerzitní systém USOS v kombinaci s osobním obepisováním konkrétních vyučujících, katederních sekretářek a Erasmus koordinátorů. Jednalo se o trochu chaotickou záležitost, zejména z toho důvodu, že bylo mnoho zdrojů protichůdných informací. Vše se ale nakonec vždy podařilo domluvit, neboť vyučující měly bohaté zkušenosti s řešením podobných situací. Docházka byla, stejně jako u nás, povinná na seminářích (v průměru byly povoleny 2-3 absence) a na přednáškách dobrovolná. O plnění předmětů jsem psal částečně už v předešlé otázce, zde tedy jen zmíním, že jsem se nemusel v systému přihlašovat na žádné zkoušky, ale těžko říct, jestli to byla jen ojedinělá situace vzhledem k distanční výuce, nebo to byla běžná praxe.
V rámci distanční výuky nebyly žádné výrazné v zaznamenávání docházky, vyučující jednoduše na začátku hodiny udělali prezenci. Plnění předmětů pozměněné bylo, ale kde to šlo, bylo maximálně zachováno stejné. Takže například skupinové prezentace zůstaly zachované, byť jejich organizování a realizování bylo velmi krkolomné.
Jak probíhá výuka předmětů?
Vzhledem k tomu, že naprostá většina předmětů, které jsem absolvoval, byly semináře, výuka byla uzpůsobena tak, aby se v rámci hodin co nejvíce diskutovalo, případně pracovalo ve dvojicích či skupinách. Znamenalo to tedy poměrně časově náročnou přípravu na každou hodinu na každý předmět, aby bylo vůbec o čem diskutovat. Když pak byla zavedena distanční výuka, formát seminářových předmětů zůstal zachován. Tam, kde se jednalo o přednášky, tak výuka přešla buď do podoby, kdy jsme museli číst zadanou literaturu a psát krátké eseje na zadané téma, nebo vyučující přichystal prezentace i s komentářem (délka takové jedné prezentace pak odpovídala jedné přednášce).
Vyučující tedy velmi často spoléhali na aktivní zapojení ze strany studentů, které bohužel nebylo spolehlivé, a tak zejména při distanční výuce vznikala hluchá místa, kdy se čekalo, až se někdo ze studentů chopí slova. To hodnotím jako největší negativum stran studia v Krakově, že interakce a diskutování mezi studenty byly spíše vzácné, což vzhledem k diskuznímu charakteru většiny předmětů, byla částečně promarněná příležitost.
Ještě bych zde rád zmínil, že od momentu, kdy nebylo zřejmé, jak bude výuka nadále probíhat s námi učitelé byli neustále v kontaktu, ujišťovali se, jestli je vše v pořádku, podporovali nás, nabádali, ať se ozveme v případě jakýchkoliv problému či nejasností. Záhy nato začala komunikovat také univerzita. Takže i přes tu nejasnost a nepředvídatelnost jsme stále věděli, že se máme na koho obrátit, a že i v zahraničí byli lidé, kteří se zajímali o naší situaci. To na nás udělalo velmi dobrý dojem.
Jak probíhá zkouškového období?
Ukončení předmětů na Jagellonské univerzitě je v základě dvojího charakteru – buď jsou zakončeny zápočtem, nebo zkouškou. Nehledě na to, jestli je zápočtem myšlen písemný test, seminární práce, nebo ústní přezkoušení, probíhají tyto zápočty standardně v posledním týdnu výuky. Naopak, nehledě na podobu zkoušky, vždy probíhá až ve zkouškovém období. Opět, vzhledem k bezprecedentní situaci, i zde došlo k řadě změn, ale protože jsem je neměl s čím porovnat, nemohu říct, co přesně bylo změněno.
Z toho, co jsem zaznamenal, mohu ještě říct, že na zkoušku i zápočet mají studenti jeden náhradní pokus a je vyučujícím přesně stanoveno, kdy jsou termíny zkoušek/zápočtů. Běžně se tedy postupuje tak, že se stanoví termín prvního pokusu a další se vypíše pouze tehdy, je-li některý ze studentů neúspěšný. Je tedy v zájmu studenta, aby se dostavil na ten jeden jediný vypsaný termín.
Jak probíhají zkoušky a atesty z jednotlivých předmětů?
Ukončení předmětů jsem již komentoval v předchozích otázkách. Zde jen doplním, že nehledě na to, jestli byl předmět ukončen písemným testem, seminární prací nebo referátem, vždy jsme dostali poměrně podrobnou zpětnou vazbu. To je něco, co bych rád vyzdvihl, neboť jednotliví vyučující se dokázali vyjádřit velmi konkrétně ke každé práci a student tak pokaždé věděl, jak přesně je jeho práce hodnocena.
Jak byste zhodnotili náročnost předmětů na Erasmu studovaných na zahraniční univerzitě. Uveďte konkrétní příklady.
Vzhledem k tomu, že převážně jsem docházel na semináře, většina předmětů nebyla náročná co do osvojení a prokázání vědomostí. Náročnost spočívala v notné dávce četby (za všechny předměty dohromady to bylo týdně několik set stran) a následné práci s textem. V případě literárního semináře jsme například každý týden museli přečíst celou knihu, nebo její část a následně na přečtený text napsat esej, v níž jsme museli odpovědět na předem dané otázky, nebo se vyjádřit ke stylu, narativu, literárním figurám aj., přičemž nebylo vždy snadné dané věci z textu vyčíst.
Výjimku tvořil předmět Language and Society, který byl zakončen poměrně náročným vědomostním testem. Na druhou stranu, obsahem tohoto kurzu byla i témata, která jsme probírali v rámci jiných kurzů na KAJL/KOVF, takže ne vše bylo zcela nové.
Asi nejnáročnější předmět na splnění byl předmět Great Departure, jehož mid-term se skládal z napsání 2,5-3,5stránkové eseje za 90 minut (nejednalo se o normostrany, takže jedna strana odpovídala cca 450 slovům), ve které bylo potřeba zodpovědět na jednu ze tří velmi obecně položených otázek. Očekávalo se přitom, že v eseji bude zahrnuto co nejvíce detailů (v tomto případě jmen, letopočtů, událostí, zákonů atd.). Přestože se jednalo o “open-book exam”, a mohli jsme používat své poznámky, prezentace, internet, z hlediska času bylo nemožné informace ještě dohledávat, a pro dodržení 90minutového limitu nebylo možno esej po sobě přečíst a zkontrolovat.
Jak se Vám zpětně jeví Vámi vybraná destinace z hlediska bezpečnosti, dopravní dostupnosti, ceny zboží každodenní potřeby atd.
Polsko a zejména Krakov hodnotím jako skvělou volbu pro zahraniční studium. Snad v žádném ohledu jsem neměl pocit, že bych si jakkoliv pohoršil. Notorická pověst o kvalitě potravin se téměř okamžitě ukázala jako lichá. Dopravní spoje byly spolehlivé. Ulice, město, okolní příroda čisté a udržované. Cena zboží odpovídala té české, jen kvalita byla vyšší.
Snad jen při zavedení restriktivních opatření vzhledem k propuknuté epidemii bylo obtížné se orientovat v tom, co jsme směli, nesměli a museli, ale nikdy jsme se kvůli tomu nedostali do problémů.
Jakým způsobem jste si našel ubytování?
Ubytování jsme spolu s přáteli našli přes Facebook, kde v různých skupinách lidé sdíleli nabídky na soukromé i univerzitní ubytování a už v září jsme měli zarezervované ubytování na únor.
Dá se vyjít se stipendiem?
Se stipendiem se vyjít dá, pokud se člověk ubytuje na nabízených kolejích, kde ale musí počítat s menším pohodlím. V momentě, kdy si vybere byt, nebo pokoj v bytě, už musí počítat s tím, že stipendium všechny náklady plně nepokryje.
Je případně možné si sehnat brigádu?
Brigádu je určitě možné si sehnat, protože jsme měli příležitost bavit se se spolužáky, kteří na univerzitě nestudovali přes Erasmus, a tudíž si studium platili a museli si na něj tedy v Polsku i vydělat. Více jsme ale nezkoumali, jaké jsou možnosti, ani kolik si může člověk vydělat.
Organizují se nějaké mimoškolní aktivity s místními studenty?
Na Jagellonské univerzitě je velmi aktivní místní ESN organizace, která pořádá různé události každý týden. I v době uzavření univerzity ESN pořádalo online události.
Jaká je možnost sportovního vyžití v okolí univerzity?
V okolí univerzity byla řada sportovních hřišť, street workoutových hřišť, a posiloven, ale většina těchto budov byla z důvodu restriktivních opatření uzavřena a při rozvolňování se otevírala až v poslední vlně.
Jak je vybavená knihovna?
Univerzitní ani městskou knihovnu jsme neměli možnost navštívit, protože dříve, než jsme je potřebovaly, byly uzavřeny. Nedokážu teda příliš posoudit, jak dobře jsou vybaveny.
Máte nějaká konkrétní doporučení, či rady, co se Erasmus+ pobytu týče?
Určitě doporučuji nabrat si méně předmětů, které jsou zároveň za více kreditů. Dále doporučuji hned na začátku zúčastnit se co nejvíce akcí pro zahraniční studenty, kde je možnost seznámit se s dalšími studenty. Už jen pro tu možnost poslechnout si jednotlivé osudy a moci je porovnat to za to stojí.
V čem spatřujete hlavní přínos svého pobytu?
Hlavní přínos spatřuji v možnosti alespoň částečně poznat naší sousední zemi a její kulturu. Dále pak v tom, že jsem zažil také jiný styl organizace výuky, jiný přístup ke studentům a k samostatné práci. Zejména možnost srovnání s naší pedagogickou fakultou je cenná.
Úplně na závěr bych snad rád jen dodal, že i přes zvláštnost a nepřízeň situace zahraniční studium vřele doporučuji. Vzhledem k tomu, že Jagellonská univerzita, stejně jako Univerzita Karlova, Krakov, stejně jako Praha, Polsko, stejně jako Česká republika nikdy dříve podobné situaci nečelily, vše bylo řešeno improvizovaně a rozhodnutí se měnila velmi rychle, ve výsledku bylo jedno, jestli to člověk absolvoval doma nebo v zahraničí (zejména v případě tolik České republice podobného Polska).
Studoval jsme v rámci programu Erasmus+ na Jagellonské univerzitě v Krakově. V zahraničí jsem strávil jeden velmi netradiční letní semestr, vzhledem k tomu, že asi po 3 týdnech studia Polsko, stejně jako Českou republiku a další státy světa ochromila pandemie nemoci COVID-19. To se promítlo do organizace výuky.
Popište, proč jste si zvolili danou zahraniční univerzitu a katedru.
Jagellonskou univerzitu jsem si zvolil z více důvodů. Jednak z osobních důvodů, kdy Jagellonská univerzita byla v nabídce více kateder u nás na PedF, a tím pádem jsem mohl vycestovat i se spolužáky z jiných oborů. Dále mě zajímalo Polsko jakožto sousedící stát, ve kterém jsem do té doby nikdy nebyl. Výběr katedry (Institute of English Studies) byl prostý – byla to jediná katedra, která nabízela předměty, jež se alespoň částečně překrývaly s předměty zde na KAJL. Zároveň ale musím vyzdvihnout možnost zapsání si předmětů z vícero kateder, a tím pádem si vyzkoušet i kurzy, které se na PedF vůbec nevyučují.
Popište stručně přijímací proces, zmiňte důležité kroky, data, která jste museli dodržet.
Přijímací proces není nikterak složitá záležitost.
Nejprve je nutné z možných nabízených univerzit vybrat ty, které mají uzavřenou smlouvu s konkrétní katedrou, jež vás vysílá. V tomto případě tedy s KAJL.
Následně je potřeba dané univerzity dobře prostudovat a zjistit, jestli předměty, které nabízejí jsou nějak relevantní pro vaše studium, či psaní bakalářské/diplomové práce. Podstatné je mít na paměti, že pro úspěšné absolvování zahraničního studijního pobytu je potřeba, aby alespoň jeden zvládnutý předmět na zahraniční univerzitě byl uznán jako ekvivalentní s povinným či povinně volitelným předmětem na katedře, která Vás vysílá (v tomto případě tedy opět KAJL). Tento krok je důležitý, protože dané předměty/programy by měly být zmíněny v motivačním dopise, který píšete za každou univerzitu, na kterou se hlásíte, a který musíte dodat na katedru do předem určeného data, před přijímacím řízením.
Dalším krokem je tedy samotné přijímací řízení organizované katedrou, kde odprezentujete, na kterou univerzitu/univerzity se hlásíte, z jakého důvodu, co tam budete studovat atd. Záhy po pohovoru se dozvíte, jestli jste byli nebo nebyli nominováni pro zahraniční studium. Z toho vyplývá, že katedra vás nominuje, ale až zahraniční univerzita vás přijímá. Data přijímacích pohovorů si stanovuje každá katedra sama, takže je potřeba sledovat termíny, které jsou většinou zveřejněny na stránkách fakulty, či katedry, případně se informovat u Erasmus koordinátora, což je za KAJL paní doktorka Topolovská.
Po nominaci začínáte komunikovat už přímo se zahraniční univerzitou, respektive s konkrétním Erasmus koordinátorem, čí osobou ze zahraničního oddělení. Do toho taky můžete začít řešit, jestli Vás učitele vezmou na své předměty, případně začít komunikovat své speciální požadavky, pokud nějaké máte (např. zapsat si předměty z více kateder atd.).
Na kolik a jakých předmětů jsem se na zahraniční univerzitě přihlásil?
V Krakově jsem studoval dohromady 7 předmětů – Contemporary English Literature, Critical Skills for Studying Languages and Cultures, Langue and Society, Teaching English as a Second Language, Nationalims and Identity, Great Departure a Modern History of Poland.
Jak se Vám jeví/jevila jejich náročnost?
Náročnost předmětů byla neporovnatelná s tou na PedF. Ne z toho důvodu, že by studium bylo o tolik těžší nebo lehčí, ale bylo jiné. Obzvlášť v kombinaci s náhle zavedenou distanční výukou, na kterou všichni vyučující reagovali pozměněním výstupních podmínek pro splnění předmětu a také upravením výuky. Ve výsledku to znamenalo mnohem větší zátěž na samostatnou domácí přípravu, která pak měla být uplatněna v hodinách. Student byl tedy nucen pracovat od prvního týdne, pokud nechtěl ztratit přehled o tom, co se v hodinách děje. Zároveň se kladl mnohem větší důraz na samostatnost, kdy pro splnění předmětu se častěji psaly referáty/seminární práce/eseje než závěrečné testy. V neposlední řadě v průběhu semestru měla řada předmětů tzv. “mid-term”, což je vědomostní test psaný v půlce semestru z probrané látky. K tomu všemu byly zadané také skupinové práce a projekty. Samozřejmě, ne každý předmět měl všechny zmíněné požadavky. Pro představu, předmět za nejvíce (6) kreditů se skládal z každotýdenní četby, prezentace jednoho z přečtených textů, mid-termu a závěrečné seminární práce na vlastní téma.
Jaký studujete druhý obor? Podařilo se Vám skloubit jeho studium s programem Erasmus+?
Druhý obor, který studuji je ZSV. Studium se mi skloubit podařilo právě díky tomu, že na Jagellonské univerzitě nám umožnili zapsat si předměty napříč katedrami a zároveň vyučující v Praze byly velmi vstřícní v uznávání ekvivalentu, případně v individuální studijním plánu.
Jak je organizován zápis do předmětů, docházka a jejich plnění?
Zápis do předmětů byl přes univerzitní systém USOS v kombinaci s osobním obepisováním konkrétních vyučujících, katederních sekretářek a Erasmus koordinátorů. Jednalo se o trochu chaotickou záležitost, zejména z toho důvodu, že bylo mnoho zdrojů protichůdných informací. Vše se ale nakonec vždy podařilo domluvit, neboť vyučující měly bohaté zkušenosti s řešením podobných situací. Docházka byla, stejně jako u nás, povinná na seminářích (v průměru byly povoleny 2-3 absence) a na přednáškách dobrovolná. O plnění předmětů jsem psal částečně už v předešlé otázce, zde tedy jen zmíním, že jsem se nemusel v systému přihlašovat na žádné zkoušky, ale těžko říct, jestli to byla jen ojedinělá situace vzhledem k distanční výuce, nebo to byla běžná praxe.
V rámci distanční výuky nebyly žádné výrazné v zaznamenávání docházky, vyučující jednoduše na začátku hodiny udělali prezenci. Plnění předmětů pozměněné bylo, ale kde to šlo, bylo maximálně zachováno stejné. Takže například skupinové prezentace zůstaly zachované, byť jejich organizování a realizování bylo velmi krkolomné.
Jak probíhá výuka předmětů?
Vzhledem k tomu, že naprostá většina předmětů, které jsem absolvoval, byly semináře, výuka byla uzpůsobena tak, aby se v rámci hodin co nejvíce diskutovalo, případně pracovalo ve dvojicích či skupinách. Znamenalo to tedy poměrně časově náročnou přípravu na každou hodinu na každý předmět, aby bylo vůbec o čem diskutovat. Když pak byla zavedena distanční výuka, formát seminářových předmětů zůstal zachován. Tam, kde se jednalo o přednášky, tak výuka přešla buď do podoby, kdy jsme museli číst zadanou literaturu a psát krátké eseje na zadané téma, nebo vyučující přichystal prezentace i s komentářem (délka takové jedné prezentace pak odpovídala jedné přednášce).
Vyučující tedy velmi často spoléhali na aktivní zapojení ze strany studentů, které bohužel nebylo spolehlivé, a tak zejména při distanční výuce vznikala hluchá místa, kdy se čekalo, až se někdo ze studentů chopí slova. To hodnotím jako největší negativum stran studia v Krakově, že interakce a diskutování mezi studenty byly spíše vzácné, což vzhledem k diskuznímu charakteru většiny předmětů, byla částečně promarněná příležitost.
Ještě bych zde rád zmínil, že od momentu, kdy nebylo zřejmé, jak bude výuka nadále probíhat s námi učitelé byli neustále v kontaktu, ujišťovali se, jestli je vše v pořádku, podporovali nás, nabádali, ať se ozveme v případě jakýchkoliv problému či nejasností. Záhy nato začala komunikovat také univerzita. Takže i přes tu nejasnost a nepředvídatelnost jsme stále věděli, že se máme na koho obrátit, a že i v zahraničí byli lidé, kteří se zajímali o naší situaci. To na nás udělalo velmi dobrý dojem.
Jak probíhá zkouškového období?
Ukončení předmětů na Jagellonské univerzitě je v základě dvojího charakteru – buď jsou zakončeny zápočtem, nebo zkouškou. Nehledě na to, jestli je zápočtem myšlen písemný test, seminární práce, nebo ústní přezkoušení, probíhají tyto zápočty standardně v posledním týdnu výuky. Naopak, nehledě na podobu zkoušky, vždy probíhá až ve zkouškovém období. Opět, vzhledem k bezprecedentní situaci, i zde došlo k řadě změn, ale protože jsem je neměl s čím porovnat, nemohu říct, co přesně bylo změněno.
Z toho, co jsem zaznamenal, mohu ještě říct, že na zkoušku i zápočet mají studenti jeden náhradní pokus a je vyučujícím přesně stanoveno, kdy jsou termíny zkoušek/zápočtů. Běžně se tedy postupuje tak, že se stanoví termín prvního pokusu a další se vypíše pouze tehdy, je-li některý ze studentů neúspěšný. Je tedy v zájmu studenta, aby se dostavil na ten jeden jediný vypsaný termín.
Jak probíhají zkoušky a atesty z jednotlivých předmětů?
Ukončení předmětů jsem již komentoval v předchozích otázkách. Zde jen doplním, že nehledě na to, jestli byl předmět ukončen písemným testem, seminární prací nebo referátem, vždy jsme dostali poměrně podrobnou zpětnou vazbu. To je něco, co bych rád vyzdvihl, neboť jednotliví vyučující se dokázali vyjádřit velmi konkrétně ke každé práci a student tak pokaždé věděl, jak přesně je jeho práce hodnocena.
Jak byste zhodnotili náročnost předmětů na Erasmu studovaných na zahraniční univerzitě. Uveďte konkrétní příklady.
Vzhledem k tomu, že převážně jsem docházel na semináře, většina předmětů nebyla náročná co do osvojení a prokázání vědomostí. Náročnost spočívala v notné dávce četby (za všechny předměty dohromady to bylo týdně několik set stran) a následné práci s textem. V případě literárního semináře jsme například každý týden museli přečíst celou knihu, nebo její část a následně na přečtený text napsat esej, v níž jsme museli odpovědět na předem dané otázky, nebo se vyjádřit ke stylu, narativu, literárním figurám aj., přičemž nebylo vždy snadné dané věci z textu vyčíst.
Výjimku tvořil předmět Language and Society, který byl zakončen poměrně náročným vědomostním testem. Na druhou stranu, obsahem tohoto kurzu byla i témata, která jsme probírali v rámci jiných kurzů na KAJL/KOVF, takže ne vše bylo zcela nové.
Asi nejnáročnější předmět na splnění byl předmět Great Departure, jehož mid-term se skládal z napsání 2,5-3,5stránkové eseje za 90 minut (nejednalo se o normostrany, takže jedna strana odpovídala cca 450 slovům), ve které bylo potřeba zodpovědět na jednu ze tří velmi obecně položených otázek. Očekávalo se přitom, že v eseji bude zahrnuto co nejvíce detailů (v tomto případě jmen, letopočtů, událostí, zákonů atd.). Přestože se jednalo o “open-book exam”, a mohli jsme používat své poznámky, prezentace, internet, z hlediska času bylo nemožné informace ještě dohledávat, a pro dodržení 90minutového limitu nebylo možno esej po sobě přečíst a zkontrolovat.
Jak se Vám zpětně jeví Vámi vybraná destinace z hlediska bezpečnosti, dopravní dostupnosti, ceny zboží každodenní potřeby atd.
Polsko a zejména Krakov hodnotím jako skvělou volbu pro zahraniční studium. Snad v žádném ohledu jsem neměl pocit, že bych si jakkoliv pohoršil. Notorická pověst o kvalitě potravin se téměř okamžitě ukázala jako lichá. Dopravní spoje byly spolehlivé. Ulice, město, okolní příroda čisté a udržované. Cena zboží odpovídala té české, jen kvalita byla vyšší.
Snad jen při zavedení restriktivních opatření vzhledem k propuknuté epidemii bylo obtížné se orientovat v tom, co jsme směli, nesměli a museli, ale nikdy jsme se kvůli tomu nedostali do problémů.
Jakým způsobem jste si našel ubytování?
Ubytování jsme spolu s přáteli našli přes Facebook, kde v různých skupinách lidé sdíleli nabídky na soukromé i univerzitní ubytování a už v září jsme měli zarezervované ubytování na únor.
Dá se vyjít se stipendiem?
Se stipendiem se vyjít dá, pokud se člověk ubytuje na nabízených kolejích, kde ale musí počítat s menším pohodlím. V momentě, kdy si vybere byt, nebo pokoj v bytě, už musí počítat s tím, že stipendium všechny náklady plně nepokryje.
Je případně možné si sehnat brigádu?
Brigádu je určitě možné si sehnat, protože jsme měli příležitost bavit se se spolužáky, kteří na univerzitě nestudovali přes Erasmus, a tudíž si studium platili a museli si na něj tedy v Polsku i vydělat. Více jsme ale nezkoumali, jaké jsou možnosti, ani kolik si může člověk vydělat.
Organizují se nějaké mimoškolní aktivity s místními studenty?
Na Jagellonské univerzitě je velmi aktivní místní ESN organizace, která pořádá různé události každý týden. I v době uzavření univerzity ESN pořádalo online události.
Jaká je možnost sportovního vyžití v okolí univerzity?
V okolí univerzity byla řada sportovních hřišť, street workoutových hřišť, a posiloven, ale většina těchto budov byla z důvodu restriktivních opatření uzavřena a při rozvolňování se otevírala až v poslední vlně.
Jak je vybavená knihovna?
Univerzitní ani městskou knihovnu jsme neměli možnost navštívit, protože dříve, než jsme je potřebovaly, byly uzavřeny. Nedokážu teda příliš posoudit, jak dobře jsou vybaveny.
Máte nějaká konkrétní doporučení, či rady, co se Erasmus+ pobytu týče?
Určitě doporučuji nabrat si méně předmětů, které jsou zároveň za více kreditů. Dále doporučuji hned na začátku zúčastnit se co nejvíce akcí pro zahraniční studenty, kde je možnost seznámit se s dalšími studenty. Už jen pro tu možnost poslechnout si jednotlivé osudy a moci je porovnat to za to stojí.
V čem spatřujete hlavní přínos svého pobytu?
Hlavní přínos spatřuji v možnosti alespoň částečně poznat naší sousední zemi a její kulturu. Dále pak v tom, že jsem zažil také jiný styl organizace výuky, jiný přístup ke studentům a k samostatné práci. Zejména možnost srovnání s naší pedagogickou fakultou je cenná.
Úplně na závěr bych snad rád jen dodal, že i přes zvláštnost a nepřízeň situace zahraniční studium vřele doporučuji. Vzhledem k tomu, že Jagellonská univerzita, stejně jako Univerzita Karlova, Krakov, stejně jako Praha, Polsko, stejně jako Česká republika nikdy dříve podobné situaci nečelily, vše bylo řešeno improvizovaně a rozhodnutí se měnila velmi rychle, ve výsledku bylo jedno, jestli to člověk absolvoval doma nebo v zahraničí (zejména v případě tolik České republice podobného Polska).
