Veronika, Uppsala Universitet, podzim 2019

Kde jste v rámci programu Erasmus+ studovala? 

Studovala jsem v rámci programu Erasmus+ na Uppsalské univerzitě (Uppsala Universitet) a ve Švédsku jsem strávila zimní semestr 2019/20.

Popište, proč jste si zvolila danou zahraniční univerzitu a katedru.

Univerzitu a katedru jsem zvolila, protože se mi líbila nabídka předmětů a našla jsem zde předmět, který byl ekvivalentem povinného předmětu na KAJL. Dále jsem chtěla zjistit, jestli je studium na Uppsale vážně tak těžké, jak se říká.

Popište stručně přijímací proces, zmiňte důležité kroky, data, která jste musela dodržet. 

Na začátku letního semestru jsme měli asi 4 týdny na podání přihlášek do Webových aplikací Univerzity Karlovy (https://is.cuni.cz/webapps/). Přihlášky jsme si mohli podat na maximálně tři zahraniční univerzity. Už v téhle fázi je dobré se podívat na výběr předmětů na daných univerzitách.
Následně jsme byli osloveni koordinátorkou programu Erasmus+ z katedry KAJL a byli požádáni o odevzdání motivačních dopisů. Na výběrové řízení, které proběhlo 21. března jsme museli přinést (vytištěné):
1. Strukturované CV v anglickém jazyce
2. Motivační dopisy ke studiu na příslušných univerzitách, kde jsme mimo své motivace ke studiu na příslušné univerzitě a fakultě měli zdůvodnit i výběr předmětů, kterým jsme se chtěli na dané univerzitě věnovat
3. Studijní průměr za celou dobu studia, který se dá najít v SISu

Po obdržení nominace z katedry a zahraničního oddělení, jsme museli (do)vyplnit přihlášku na stejném portálu, kde jsme si podávali přihlášky, viz, výše. Jednalo se o datum odjezdu a návratu, číslo EUROVÉHO bankovního účtu, kontakt na blízkou osobu atd.
Dále jsem byla oslovena přímo koordinátorkou z Univerzity v Uppsale a vyplňovala online přihlášku. Na tohle vyplnění bylo méně času než na ostatní, ale dalo se to zvládnout. Poté jsem si musela v dalším formuláři vybrat předměty. 
Zároveň s výběrem předmětů ve Švédsku jsem musela vybrané předměty (a jejich české ekvivalenty, pokud jsou) zadat do Nominované přihlášky, ze které jsem si potom vytiskla Study Agreement - a ten nechala podepsat vyučujícími všech předmětů, které jsou záměnné na KAJL i Uppsale. To znamenalo, v mém případě, přijít v konzultačních hodinách za vyučující, nechat si formulář podepsat, dále ten samý formulář přinést na Zahraniční oddělení, spolu s vytištěnou a podepsanou přihláškou (k vytištění také v záložce Nominované přihlášce) na Oddělení zahraničních vztahů, kde mi ho podepsala paní proděkanka Černochová. Podepsaný studijní plán (Study Agreement) jsem naskenovala a poslala e-mailem na zahraniční univerzitu, která mi jej poslala nazpět podepsaný jejich zástupcem. A tuhle kopii jsem přeposlala na OZV (potřebují ji mít založenou). 
Zažádala jsem si, podle rady Uppsalské studijní koordinátorky, o kolej.
Obdržela jsem email o přiznání účelového stipendia. Stejné rozhodnutí, ale podepsané panem děkanem na mě, čekalo na OZV.

Na začátku července se mi ozvali z Rektorátu UK, kde jsem musela splnit povinný jazykový test. Po jeho absolvování jsem byla pozvána k podepsání účastnické smlouvy, přímo na Rektorátu UK. Na podepsání smlouvy bylo potřeba přinést:
1. Přihlášku do programu Erasmus+ (Learning Agreement)
2. Rozhodnutí děkana o udělení stipendia (POZOR! musí být podepsané děkanem z OZV)
3. Akceptační dopis - přihlášku potvrzenou partnerskou institucí - jakékoliv potvrzení, že s Vámi v zahraničí počítají.
A to je vše!

Na kolik a jakých předmětů jsem se na zahraniční univerzitě přihlásila?

Přihlásila jsem se na 4 předměty:
- Writing American Selves: Fictional and Non-Fictional Self-Portraiture
- Practical English: Literature
- Investigating the Structure of English then and now: From ‘elne mycle’ to ‘with great zeal’
- English Literature and the Canon: Tradition and Innovation

Jak se Vám jeví/jevila jejich náročnost?

Díky celkem poctivé domácí přípravě a četbě povinné literatury jsem neměla problém v žádném předmětu.

Jaký studujete druhý obor? Podařilo se Vám skloubit jeho studium s programem Erasmus+?

Druhý obor jsem měla již dokončený, tudíž jsem se o jeho skloubení ani nepokusila.

Jak je organizován zápis do předmětů, docházka a jejich plnění?

Zápis předmětů proběhl již v červnu, kdy jsem si v databázi vybrala předměty vyučovány na katedře Anglistiky. Případné problémy (například, když jsem si vybrala předmět, který byl určen pro magisterské studium místo bakalářského) jsem řešila emailem se studijní koordinátorkou ( z Uppsalské univerzity). 
Švédský semestr se liší od našeho ve struktuře výuky, která se dělí na dvě části, takzvanou první a druhou periodu. Tyhle periody označují dobu výuky, kupříkladu tento rok trvala první perioda od 2.9 do 1.11, druhá začala až 4.11. a skončila 19.1.2020.  Pro optimální zatížení studenta je doporučeno si na každou periodu rozvrhnout předměty, jejichž náročnost dohromady nepřevyšuje 100 % (procentuální vyjádření náročnosti je vyjádřeno u popisu každého předmětu). Jinými slovy, chtějí po Vás matematiku ještě než vycestujete, ale není to zas tak těžké a když uděláte chybu, jako jsem udělala i já, vše se dá vyřešit se studijní proděkankou. 
Po zahájení výuky jsem měla zhruba 3 týdny na nahlášení změn předmětů, jak pro první periodu, tak i pro periodu druhou. Všechny změny jsem opět řešila se studijní koordinátorkou přímo v Uppsale.

Jak probíhá výuka předmětů? 

Celá výuka probíhala formou seminářů, s povinnou docházkou (v jednom předmětu se za absenci museli odevzdávat úkoly navíc). Podle náročnosti a charakteru předmětu spočívala příprava na výuky někdy v samostudiu, četbě či psaní esejí (v jednom předmětu jsme jich celkově napsali 5). Přestože jsem v prostorách školy strávila o mnoho méně času než doma, domácí příprava byla několikanásobná.
Tři předměty byly ukončené esejí a jeden znalostním testem.

Jak probíhá zkouškového období?

Zkouškové období bylo oproti našim (skoro) 2 měsícům, téměř neexistující. Psala jsem test a měla uzávěrky esejí v posledním týdnu výuky. Letní semestr začal další týden.

Jak probíhají zkoušky a atesty z jednotlivých předmětů?

V literárních předmětech je pro úspěšné splnění odevzdat závěrečnou esej. V Americké literatuře jsem musela splnit prezentaci v semináři, odevzdat čtenářský deník a závěrečnou esej. Do Practical English bylo potřeba odevzdat v průběhu semestru 4 eseje spolu se závěrečnou esejí na konci semestru a odesláním otázky do diskuze na každý seminář na email vyučující. English Canon si vyžadoval jen aktivní zapojování do debat v seminářích a závěrečnou esej o rozsahu 3000-3500 slov. Do předmětu Investigating the Structure of English then and now: From ‘elne mycle’ to ‘with great zeal’ jsme museli napsat dvě práce, jednu na část syntaxe moderní angličtiny a jednu na syntax angličtiny starší. Předmět byl ukončen závěrečným znalostním testem, na který jsme měli 4 hodiny.

Jak byste zhodnotila náročnost předmětů na Erasmu studovaných na zahraniční univerzitě. Uveďte konkrétní příklady. 

V předmětu Writing American Selves jsme nejednou museli přečíst týdně i dvě knihy a být připraveni o nich mluvit. Do předmětu Practical English: Literature jsme na každou hodinu četli knihu či sbírku povídek před hodinou jsme na e-mail  vyučující odeslali otázky k četbě, kterými jsme se později v hodině zabývali. Dále jsme zhruba každou druhou hodinu odevzdávali esej na zadané téma. V obou výše uvedených předmětech jsme si museli vést čtenářské deníky, které se odevzdávaly společně se závěrečnou esejí. Na hodiny syntaxe jsem si vždy vypisovala poznámky z učebnice ještě před přednáškou, abych už předem věděla, o čem se mluví. 

Jak se Vám zpětně jeví Vámi vybraná destinace z hlediska bezpečnosti, dopravní dostupnosti, ceny zboží každodenní potřeby atd.

Uppsala mi přišla velmi bezpečná. Z letiště mi cesta trvala půl hodiny autobusem. Po městě jsem se pohybovala na kole – kol je v Uppsale mnohem více než aut, a proto jsou i silnice uzpůsobeny cyklistům. Na kole mi cesta do školy trvala asi 20 minut. 
Díky tomu, že jsem bydlela na koleji kousek od Lidlu, jsem potraviny nakupovala celkem levně.   

Jakým způsobem jste si našel/našla ubytování?

Zažádala jsem si přes stránky školy o kolej, z 8 možností jsem si musela určit tři místa (koleje spadající pod univerzitu), kde bych chtěla bydlet – a v půlce června mi na e-mail přišla nabídka pokoje, kterou jsem e-mailem pouze potvrdila. 

Dá se vyjít se stipendiem?

Stipendium pokrylo náklady na dopravu a na ubytování a zhruba třetinu výdajů za jídlo. Měla jsem naspořeno a při opatrném utrácení se mi nakonec povedlo i ušetřit.

Je případně možné si sehnat brigádu? 

Jako studenti v rámci Erasmus+ nemáme nárok na klasické číslo sociálního zařízení (pouze na dočasné), které je potřeba pro otevření bankovního účtu, a bez švédského bankovního účtu je brigáda téměř nesehnatelná. 

Organizují se nějaké mimoškolní aktivity s místními studenty? 

Studentský život je organizován přes studentské “národy” – obdoba našich studentských spolků, pojmenovaných podle 13 švédských krajů. Každý student se může přihlásit do jednoho či více národů. Jednotlivé národy pořádají v určité dny týdne akce pro studenty - nejen své členy, ale i pro členy ostatních národů, např. sportovní den, jógu, nedělní brunch či výšlap. Každá národ vlastní v Uppsale vlastní dům, o který se stará a kde se dá ve volném čase učit či jen pít kávu, která často bývá zadarmo :). Dále každý národ hostí slavnostní večeře např. na oslavu nových členů (Recce Gasque), Vánoční večeři (Lucce Gasque), atd.

Jaká je možnost sportovního vyžití v okolí univerzity?

Jednotlivé národy nabízejí sportovní činnosti.

Jak je vybavená knihovna?

V knihovně mají skoro všechno, kromě dostatku výtisků povinné četby – u té se očekává, že si ji studenti koupí v knihkupectví, kde je všechny mají v dostatečném množství. 

Máte nějaká konkrétní doporučení, či rady, co se Erasmus+ pobytu týče? 

Pro jednoduchou konverzi měny a platbu v zahraničí jsem používala aplikaci (a s tou spojený bankovní účet) Revolut. Měla jsem tak nad penězi přehled a snadněji se mi potom i hospodařilo a tudíž bych ji doporučila i ostatním studentům.
Určitě se přidejte do nějakého studentského národu, nejenže s průkazkou dostanete studentskou slevu v i v běžných obchodech, samotné národy nabízejí nespočet akcí pro studenty, mnohdy zadarmo. Dále je to právě v jednotlivých národech, kde můžete potkat nejvíce Švédů a nových kamarádů. Každý národ má své vlastní zvyky, tradice a kuriozity. Můj národ byl Västgöta nation (VG), který hodně zpívá a každý podzim slavnostně (za doprovodu smutečního průvodu) hází do řeky Fyrisån lavičku. 

V čem spatřujete hlavní přínos svého pobytu?

I když jsem měla v Uppsale hodně práce, vzdálenost od domova a volno od povinností mého pražského života (čti brigády) spolu se změnou prostředí mi daly čas přemýšlet o mých osobních cílech a motivaci ke studiu. Může se to zdát jako malá věc, považuji ji ovšem za velmi důležitou.




Foto: Veronika