Tereza, University of Southampton

Kde jste v rámci programu Erasmus+ studovala?

Studovala jsem v rámci programu ERASMUS+ na University of Southampton ve Velké Británii. V zahraničí jsem strávila jeden semestr, konkrétně LS 2018/2019.

Popište, proč jste si zvolili danou zahraniční univerzitu a katedru.

University of Southampton jsem si zvolila zejména z toho důvodu, že byla v době mého výjezdu jedinou britskou univerzitu, na které se dala ERASMUS+ výměna absolvovat. Jelikož mým hlavním důvodem, proč při mých studiích strávit semestr v zahraničí, bylo zdokonalení se v anglickém jazyce, KAJL a Británie pro mě byla jasná volba. Na University of Southampton jsem pak studovala na Faculty of Humanities, a to předměty z oboru Modern Languages.

Popište stručně přijímací proces, zmiňte důležité kroky, data, která jste museli dodržet. 

Přijímací proces nebyl nijak složitý – vesměs bylo jen třeba udělat následující:

1. vyplnit přihlášku ve Webové aplikaci UK, kterou si každý student podává až na tři zahraniční univerzity. Termín podání přihlášek byl, tuším, někdy v měsíci únoru.

2. po podání přihlášek je pak třeba vypracovat životopis a také motivační dopis, který se píše pro každou univerzitu zvlášť a ve kterém je potřeba ukázat, z jakého důvodu jste si danou univerzitu vybrali. Určitě je dobré mít již v tomto okamžiku alespoň předběžně rozmyšlené, jaké předměty byste na univerzitě chtěli studovat a proč.

3. posledním krokem v přijímacím procesu je na KAJL přijímací pohovor, ve kterém se zjišťuje zejména to, proč jste si vybrali dané univerzity, jaké jsou vaše preference (tedy na jakou univerzitu byste se dostali úplně nejradši, na jaké naopak méně), zda jste si vědomi finanční náročnosti celého semestru v zahraničí a zda máte výdaje jak financovat apod.

Na kolik a jakých předmětů jsem se na zahraniční univerzitě přihlásila?

Jako student magisterského studia u nás na Pedagogické fakultě jsem měla povinnost dovézt zpět z Erasmu „pouze“ 15 ECTS (tj. kreditů). Jelikož byl každý předmět na tamější univerzitě ohodnocen 7.5 ECTS, přihlásila jsem se na celkem tři předměty, abych si případně mohla dovolit některý předmět neudělat, pokud by se ukázalo, že je příliš těžký. Předměty, které jsem navštěvovala, tedy byly Teaching English as a Foreign Language (který pro mě byl ekvivalentem k mé povinné Didaktice AJ II), Multilingualism a Introduction to British Identity and Nationhood.  

Jak se Vám jeví/jevila jejich náročnost?

Náročnost předmětů nebyla nijak vysoká, pokud jde o to předmět jednoduše udělat, jelikož pass mark pro všechny předměty byla pouze 40%, což skutečně nebyl problém získat. Jelikož jsem však v žádném předmětu neměla jedinou zkoušku, ale hodnocení všech bylo výhradně založeno na esejích a projektech, bylo extrémně obtížné dosáhnout vynikajících výsledků – již hodnocení přes 70% je z esejí na britské univerzitě vynikající a takové známky tedy mohou dostat pouze ti nejlepší studenti, kteří se svým esejím věnují nejpoctivěji. 

Jaký studujete druhý obor? Podařilo se Vám skloubit jeho studium s programem Erasmus+?

Mým druhým oborem je Matematika, jejíž studium s programem úplně skloubit nešlo. Předměty, které jsem tedy nemohla plnit, mi zůstaly do dalšího roku a jejich zápis mě tak teprve čeká. Na čem se mi však podařilo dohodnout bylo prominutí prerekvizit, abych mohla v semestru po návratu pokračovat ve všem s mými spolužáky.

Jak je organizován zápis do předmětů, docházka a jejich plnění?

Zápis do předmětů probíhá pro ERASMUS+ studenty skrze zahraniční oddělení na univerzitě, které od studentů obdrží seznam předmětů, které si chtějí zapsat, a předměty (pokud tomu nebrání jiné, např. kapacitní důvody) zapíše. Docházka na žádný z mých předmětů nebyla povinná, přestože si ji někteří vyučující evidovali. Plnění předmětů jsem se dotkla již výše – ve zkratce bylo pro všechny moje předměty potřeba vypracovat dvě eseje (jednu zhruba v polovině semestru, druhou pak na jeho konci), každou o 2 000 slovech.

Jak probíhá výuka předmětů? 

Výuka předmětů probíhala velmi odlišně od toho, na co jsem zvyklá z Česka. Jelikož je v Anglii na české poměry velmi málo společné výuky, tj. přednášek a seminářů, velký důraz je kladen na domácí přípravu, která sestává z desítek stránek čtení na každou hodinu. Ve výuce pak mnohem více diskutují studenti mezi sebou a vyučující funguje spíše jako moderátor těchto diskuzí. 

Jak probíhá zkouškového období?

O zkouškovém období bohužel žádné konkrétnější informace nemám, jelikož jsem v Southamptonu neměla jedinou zkoušku. Co však vím od ostatních Erasmáků, tak zkouškové probíhá třeba jen ve dvou týdnech a termín zkoušky si studenti nevolí tak, jak jsme zvyklí u nás, ale dostanou termín přidělen. Přestože řádné termíny zkoušek probíhají zhruba v první polovině června, jediná opravná možnost je pak až před začátkem září. 

Jak probíhají zkoušky a testy z jednotlivých předmětů?

Se zkouškami osobní zkušenost nemám, takže opět jen zprostředkovaně od ostatních. Jelikož zkoušku z předmětu píší všichni studenti naráz, konají se zkoušky například ve sportovních halách a dalších velkých sálech, do kterých jsou na zkouškové období umístěny lavice. Každá zkouška pak také probíhá pod velmi přísným dozorem několika vyučujících, kteří dohlížejí na regulérnost. 

Jak byste zhodnotila náročnost předmětů na Erasmu studovaných na zahraniční univerzitě. Uveďte konkrétní příklady. 

Jak jsem již zmiňovala, pokud je ambicí studenta pouze předmět úspěšně zvládnout, tj. získat za něj kredity, předměty opravdu náročné nejsou. Přestože v začátku semestru mě velmi zneklidnilo, kolik (velmi náročného) čtení je po studentech každý týden požadováno, časem jsem přišla na to, že není nutné (ba ani možné) se ve větší míře věnovat úplně každému tématu. Studijní systém v Anglii naopak dává studentům velkou možnost specializace, kdy si každý vybere téma, které ho nejvíce zajímá, a do tohoto tématu se poté ponoří hlouběji a nastuduje si ho co možná nejdetailněji. Zatímco na univerzitách v Česku, kde předměty končí zkouškou z celého semestru, není možné se některým tématům nevěnovat a zkrátka je „přeskočit“, protože ve zkoušce bývá rovnoměrně zastoupeno učivo ze všech přednášek a seminářů, v Anglii počítají s tím, že něco vás zaujme více – a něco naopak méně. 

Jak se Vám zpětně jeví Vámi vybraná destinace z hlediska bezpečnosti, dopravní dostupnosti, ceny zboží každodenní potřeby atd.

Southampton bylo místo na Erasmus jako stvořené – jedná se o studentské městečko velikosti Plzně, ve kterém každý Erasmák najde všechno, co potřebuje, ať již jde o možnosti na univerzitě, sportovní a kulturní vyžití, cestování apod. Southampton je také poměrně bezpečný, a přestože jsem nejprve měla obavy, že bude v Británii velmi draho, tyto obavy se ukázaly jako liché, protože například ceny většiny základních potravin jsou srovnatelné s cenami v Česku. 

Jakým způsobem jste si našla ubytování?

Celý semestr jsem bydlela na koleji, o kterou jsem si žádala skrze univerzitu v průběhu prosince. Koleje v Southamptonu jsou moc pěkné, všichni studenti mají pokoj sami pro sebe a bydlí v jednotlivých blocích v takových „bytech“, kde mají společnou kuchyň a koupelnu (pokud si samozřejmě nepřiplatí za pokoje, kde mají koupelnu sami pro sebe – toto jsem však já z finančních důvodů neudělala). O všechno na kolejích je univerzitou krásně postaráno (například každý druhý den chodí dokonce paní uklízečka, která se o společné prostory v „bytech“ stará) a všechno výborně funguje. 

Dá se vyjít se stipendiem? 

Bohužel nedá. Stipendium mi těsně nepokrylo platbu koleje. Jelikož jsem však měla tzv. catered acommodation, měla jsem v ceně ubytování také snídani a jedno teplé jídlo denně. Pokud si však student zvolí možnost bydlet v private acommodation, dá se ubytování sehnat také levněji. Ani tak si však myslím, že pouze se stipendiem vyjít nejde.

Je případně možné si sehnat brigádu? 

Sehnat si brigádu je v Southamptonu při studiu určitě možné. Časové možnosti jsou veliké, jelikož hodin ve škole opravdu není moc, a jelikož jde o anglicky mluvící zemi, není problém ani s žádnou jazykovou bariérou. Kromě všemožných kaváren nabízí spoustu možností brigád pro studenty také sama univerzita ve svých zařízeních – ať už jde o obchody, kavárny, sportovní centra, kino atd. 

Organizují se nějaké mimoškolní aktivity s místními studenty? 

Mimoškolních aktivit je v Southamptonu organizováno skutečně nespočet. O všechny mezinárodní studenty se v Southamptonu stará tamější odnož ESN, tedy Erasmus Society Network, jejíž členové vám na začátku semestru vymyslí tolik společných akcí, že vám seznamování se s ostatními neskutečně usnadní. Obecně jsou pak mezinárodní studenti a studenti na výměně skutečně součástí univerzity a mají možnost se tak účastnit všeho možného společné s univerzitními full-time studenty a o sociální vyžití tak není nouze – ba možná právě naopak.

Jaká je možnost sportovního vyžití v okolí univerzity?

Neskutečná! Já sama jsem sportovně velmi aktivní a z univerzitního sportovního centra jsem doteď nadšená. Šestiměsíční členství v něm vyjde na 120 liber a členové mohou využívat neuvěřitelné množství sportovišť a skupinových lekcí. Já jsem například začala v Southamptonu opět pravidelně plavat, navštěvovala jsem kruhové tréninky, kardio lekce, využívala posilovnu, domlouvala se s ostatními spolužáky na squash a badminton a začala také s boulderingem, jelikož univerzita má dokonce vlastní boulderingovou stěnu!

Jak je vybavená knihovna?

Knihoven je na univerzitě hned několik, ale všechny jsou vybaveny výborně, zejména pak Hartley Library, tedy knihovna hlavní, která je se svými 5 patry úžasným prostorem na výzkum a studium, který je otevřený 24/7 a ve kterém se každý den setkává neuvěřitelné množství studentů, kteří se zde učí, pracují na projektech nebo píší eseje. Pokud jde o zdroje, knihovna je výborně vybavená všemi možnými knihami a periodiky. Kromě tištěných zdrojů mají studenti přístup také k nepřebernému množství zdrojů elektronických. 

Máte nějaká konkrétní doporučení, či rady, co se Erasmus+ pobytu týče? 

Mojí první radou by určitě bylo, aby si každý začal rozmýšlet univerzitu, na které by chtěl studovat, co možná nejdříve a pořádně si prostudoval informace, které jsou o ní dostupné – včetně kurzů, vybavení univerzity, možnostech, finanční náročnosti, dopravní dostupnosti apod. Určitě je také fajn zkusit si sehnat někoho, kdo již s danou univerzitou zkušenost má, protože někdo takový může studentům podat všechny potřebné informace a poradit jim se vším, s čím budou potřebovat. Jistě se také vyplatí vyřešit si s dostatečným předstihem předměty ze studijního plánu na UK, které půjde studovat individuálně na dálku, a na všem se brzy domluvit s danými vyučujícími – lze se tak vyhnout spoustě stresu.

V čem spatřujete hlavní přínos svého pobytu?

Hlavním přínosem mého pobytu bylo jistě částečné osamostatnění se, kterého jsem se vlastně před odjezdem poměrně bála. Jako člověk jsem se tak jistě vrátila samostatnější a také sebevědomější, jelikož jsem si dokázala, že zvládnu bez jakýchkoli obtíží obstát v cizí zemi, na cizí univerzitě a v konkurenci studentů ze zemí celého světa, mezi kterými jsem si také našla velmi mnoho přátel. Dalším ohromným přínosem pro mě byl jistě posun v jazyce, a to zejména v mém mluveném projevu, což je pro mě jako pro potenciální budoucí učitelku jednoznačně klíčové.