Alžběta, Barcelona a Heidelberg

Kde jste v rámci programu Erasmus+ studovala?

Studuji bakalářský stupeň oboru AJ-NJ a v zahraničí jsem studovala přes obě zmiňované katedry. Nejprve jsem jela na zimní semestr přes KAJL do Barcelony a na letní potom přes KG do Heidelbergu. 

Popište, proč jste si zvolili danou zahraniční univerzitu a katedru.

Barcelona: Z možností, které jsem měla, se mi nejvíce zamlouvala Barcelona třeba už kvůli možnosti naučit se další jazyk – španělštinu. (Na katalánštinu jsem si zatím netroufla). Mimo to je ale Barcelona jednoduše impozantní a plná života. Navíc leží u moře, a komu by se tahle skutečnost nezamlouvala!

Heidelberg: Na KG jsem měla poměrně jasno. Vysnila jsem si, že bych chtěla právě na tuto univerzitu, protože patří mezi nejlepší v Evropě. Plus se jedná o opravdu studentské město, což je oproti Praze úplně jiný zážitek. 

Popište stručně přijímací proces, zmiňte důležité kroky, data, která jste museli dodržet.

Přijímací proces je většinou výborně popsán v emailech, které od univerzit pravidelně chodí. Stačí si poznamenat data, všechno vyběhat a neměl by být žádný problém. 

Na kolik a jakých předmětů jsem se na zahraniční univerzitě přihlásila…

Barcelona: Navštěvovala jsem předměty převážně v angličtině (a jeden v němčině). Předměty vyučované ve španělštině mi zpřístupněny nebyly, jelikož na to musí student před příjezdem dosáhnout jazykové úrovně minimálně B2. Předměty ale byly zajímavé a každý z nich měl hodinovou dotaci 210 minut týdně. Spolu s nimi jsem dále navštěvovala intenzivní kurz španělštiny. Ten mohu vřele doporučit!

Heidelberg: V Heidelbergu jsem byla zapsána na celkem 4 předměty. Systém je tam ale, podobně jako v Barceloně, jiný. Čtyři předměty totiž poměrně hodně přípravy, hodinová dotace se různí, ale povětšinou je oproti Česku vyšší.

Jak se Vám jeví/jevila jejich náročnost?

Předměty, které jsem si vybrala, byly poměrně náročné. Ne ale všechny stejně.

Všechno se to odvíjí vždy od vyučujícího. Obecně se ale dá říct, že zatímco v Česku je nejvíce práce vyžadováno v rámci zkouškového období, v mnou navštívených zemích je to i přes rok. V Barceloně hraje příprava do hodin v průběhu semestru klíčovou roli. 

Jaký studujete druhý obor? Podařilo se Vám skloubit jeho studium s programem Erasmus+?

Jak jsem již zmiňovala, studuji obor AJ-NJ. Na obou univerzitách se mi povedlo nalézt předměty z obou odvětví a zbytek předmětů jsem, díky obrovské vstřícnosti českých vyučujících, poté plnila po příjezdu tady. 

Jak je organizován zápis do předmětů, docházka a jejich plnění?

Barcelona: Docházka povětšinou nebyla vedena, ale bylo zapotřebí se hodin účastnit. Tedy, vyučující by měl znát vaši tvář, přinejmenším. 

Heidelberg: Myslím, že se to liší předmět od předmětu a vyučující od vyučujícího. Nicméně v mém případě bylo, stejně jako v Praze, potřeba nezameškat více nežli 20% výuky. 

Jak probíhá výuka předmětů? 

Obecně se dá konstatovat, že je kontaktních hodin víc než v Česku a od studentů je očekávána větší aktivita. Především v Heidelbergu byly na denním pořádku v průběhu hodin diskuze mezi studenty samotnými, popř. se zapojením profesora. 

Jak probíhá zkouškového období?

V Barceloně jsem zvolila takzvaně „continuous asessment“ – tedy známkována jsem byla v průběhu celého semestru. To obnášelo dílčí eseje, projekty, popř. testy. Na konci semestru, ve většině případů, následuje právě poslední část tohoto druhu hodnocení – někdy test, někdy esej.

Německý vysokoškolský systém vyžaduje poměrně hodně práce přes rok a po skončení výuky následuje část semestru, kdy studenti píší tzv. Hausarbeiten. - seminární práce z každého předmětu. Někteří učitelé ale nabízí i možnost zkoušky. 

Jak probíhají zkoušky a atesty z jednotlivých předmětů?

Tohle se opět odvíjí čistě od způsoby výuky daného vedoucího předmětu. V obou zemích ale bylo vždy vše pěkně vysvětleno, takže se není čeho bát. 

Jak byste zhodnotila náročnost předmětů na Erasmu studovaných na zahraniční univerzitě. Uveďte konkrétní příklady.

Pokud chtěl člověk opravdu aktivně participovat, byly na něj kladeny mnohem větší nároky na přípravu nežli v Česku. Opět se to ale odvíjí od zvolených předmětů.

Jak se Vám zpětně jeví Vámi vybraná destinace z hlediska bezpečnosti, dopravní dostupnosti, ceny zboží každodenní potřeby atd.

Barcelona: Divoká, plná kultury a života. Doprava skvělá, nicméně někdy náročnější vzhledem k počtu stávek, které tam v době mého pobytu někdy byly i na denním pořádku. Ceny ubytování jsou o hodně vyšší nežli v Česku a jen málokomu se povede vejít se alespoň nájmem do stipendia. Jídlo se dá nakupovat v obchodech typu Lidl, Mercadona – tam vyjde boží cenově podobně jako v Česku. Restaurace jsou dražší, ale kdo hledá, najde. 

Heidelberg: Dopravní dostupnost v Heidelbergu je zorganizovaná skvěle, nicméně heslo zní: jízdní kolo. Tramvaje a autobusy není v podstatě třeba využívat. Všude jsou cyklostezky a rovinka a na kole jste na místě kolikrát i rychleji než městskou dopravou. Navíc jste nezávislí. Ceny potravin jsou podobné těm v Česku, restaurace opět o něco dražší. Vyjít s penězi se ale dá, navíc v Německu bývá tradičně součástí vysoké školy mensa. Ne ale jen tak ledajaká, konkrétně tady v Heidelbergu totiž opravdu stojí mensa Zeughaus -  Marstallhof za to. 

Jakým způsobem jste si našla ubytování?

Barcelona: Různé aplikace, webové stránky. Např. badi, housinganywhere, popř. spotahome.

Heidelberg: Tady to bylo poměrně jednoduché – univerzitní kolej. 

Dá se vyjít se stipendiem? 

Barcelona – Jednoduchá odpověd – ne. Bohužel. Většina měsíčních nájmů, jak jsem již zmiňovala, stipendium přesahuje. Nicméně, vím o několika jedincích, kteří dobrodružně jeli do Barcelony tzv. naslepo a nakonec bydleli výhodně za zhruba 300 Euro. Pak jim ze stipendia ještě něco zbylo a pokryli tím část výdajů na jídlo. 

Heidelberg: Jelikož je Heidelberg menší město a koleje vycházejí opravdu výhodně, myslím, že to možné je. Je potřeba trochu počítat, ale pokud člověk peníze šetří, vyjde.

Je případně možné si sehnat brigádu? 

Myslím, že kdo chce, sežene brigádu kdekoliv. Je potřeba jen začít včas a nebát se. 

Organizují se nějaké mimoškolní aktivity s místními studenty? 

V Barceloně je to velmi individuální, přece jen je to velkoměsto. Myslím, že většina Erasmus studentů si organizovala plány především s dalšími „Erasmáky“. Uděláte-li si ale kamarády mezi Španěly/Katalánci, určitě vás někam vezmou a zažijete zase trochu jiné Španělsko. 

Heidelberg nabízí poměrně bohatý program aktivit – ať už to jsou výlety pořádané univerzitou, skvěle organizované ESN (Erasmus Student Network), či třeba jen - vzhledem k velikosti města - snadné spontánní trávení času s kamarády třeba na Neckarwiese. 

Jaká je možnost sportovního vyžití v okolí univerzity?

Barcelona: Nebylo mi známo, že by univerzita sama organizovala sportovní aktivity. Možné to ale je. 

Heidelberg: V Heidelbergu bylo k dispozici nepřeberné množství všelijakých sportovních aktivit. Některé byly úplně zadarmo, některé za minimální poplatek. Není to potom popř. jen aerobik či fotbal, ale také tancovaní, badminton, jóga..

Jak je vybavená knihovna?

V obou zemích výborně, snad jen v Heidelbergu je vše nějak lépe dostupné vzhledem k tomu, jak blízko k sobě většina fakult (a tedy i knihoven) je. 

Máte nějaká konkrétní doporučení, či rady, co se Erasmus+ pobytu týče? 

Nebát se a vyrazit. Kdy jindy se vám naskytne tak skvělá příležitost žít v cizí zemi, navíc s finanční podporou. Můžete se naučit nový jazyk, nebo zdokonalit některý ze stávajících. Udělat si kamarády po celém světě. V Erasmu spatřuji vlastně jen pozitiva. Určitě se to vyplatí!

V čem spatřujete hlavní přínos svého pobytu?

Možnost zdokonalit si cizí jazyk. Přijdete do kontaktu s lidmi ze všech možných zemí. Podpora názorové otevřenosti, osamostatnění se, seznámení se s jiným systémem výuky a plno skvělých zážitků a nových přátelství. 

Foto: Alžběta